Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page
  • 6.4.1 DC měnič
  • 6.4.2 Stabilizátor
  • 6.4.3 7805
  • 7 Polovodiče

Was this helpful?

  1. 6 Základní elektronické součástky

6.4 Transformátor

Previous6.3 CívkaNext7 Polovodiče

Last updated 4 years ago

Was this helpful?

Transformátor je známá součástka, se kterou máme všichni každodenní zkušenost. Transformátor slouží k tomu, abychom určitou úroveň napětí – třeba 230 voltů v zásuvce – snížili na nižší hodnotu, nebo naopak na vyšší. Transformátor je fyzicky tvořen dvěma cívkami na společném jádru. Změna proudu v jedné z těchto cívek vyvolá změnu magnetického pole, a tato změna v druhé cívce vyvolá indukci proudu. Poměr počtu závitů obou cívek udává poměr, v němž se transformuje proud, a tedy i napětí. Pokud transformujeme napětí 230 V přes transformátor s poměrem závitů např. 1000:10000, získáme napětí 23 voltů, tedy desetinové, ovšem procházející proud bude desetinásobný.

Toho se využívá například při indukčním ohřevu – pod indukční deskou je cívka s mnoha závity, druhou cívku tvoří dno hrnce – které můžeme považovat za jeden závit. V něm se indukcí vytváří velmi nízké napětí, ovšem prochází jím obrovský proud, který ohřívá vodič – v našem případě dno.

6.4.1 DC měnič

Transformátor dokáže velmi efektivně měnit úroveň napětí, ale pouze tehdy, pokud na něj připojíme střídavé napětí. Stejnosměrné napětí transformátorem neprochází, protože nevyvolává změny magnetického pole. Pokud potřebujete změnit stejnosměrné napětí na jiné (třeba 5 voltů na 3,3, nebo na 12), použijte takzvané DC měniče (DC converters), což jsou zapojení, které buď pomocí kondenzátoru (nábojová pumpa – charge pump) nebo cívky (spínaný zdroj – switched-mode power supply) dokáží přeměnit stejnosměrné napětí na jiné. Buď na vyšší (a pak se jim říká step-up nebo boost convertor), nebo na nižší (step-down, popřípadě buck convertor).

6.4.2 Stabilizátor

Pokud potřebujeme přesnou velikost napětí – a to v číslicové technice potřebujeme vždy! – musíme napětí, které přivádíme do obvodu, stabilizovat. V praxi se postupuje tak, že pomocí transformátoru snížíme síťové napětí 230 V střídavého proudu na nižší hodnotu, ovšem o něco vyšší, než je požadované. Například na 10 voltů. Toto napětí usměrníme pomocí diod, což jej opět o něco sníží, a výsledné stejnosměrné napětí filtrujeme pomocí kondenzátorů. Máme na výstupu například 8 voltů, a musíme použít ještě speciální součástku, zvanou stabilizátor, která dokáže udržet předem danou hodnotu napětí. Nejčastější typ stabilizátoru je takový, který přebytečné napětí „spálí“ – promění jej v teplo. Proto takové zdroje intenzivně hřejí a potřebují chlazení. Pro náročnější zařízení se používají stabilizátory s nízkým úbytkem, kterým stačí na vstupu napětí třeba jen o jeden volt vyšší než je požadované, a tím pracují efektivněji a nemají tak velké ztráty.

V napájecích obvodech u PC se používá kombinace transformátoru a spínaného zdroje. Dobré na této kombinaci je, že má relativně malé ztráty a vysokou efektivitu, a že dokáže dát velké a stabilní proudy ve stabilních úrovních napětí. Nevýhodou je, že potřebují stálý minimální odběr, a pokud je zapojíme „naprázdno“, tak během několika sekund shoří, protože v jejich cívkách budou vznikat velké proudy, které nebudou mít kam odejít...

6.4.3 7805

Označení 7805 nese součástka, kterou vyráběla už Tesla za socialismu. Jde o napěťový stabilizátor, který dokáže snížit napětí v rozsahu 7,5 V – 35 V na napětí 5 voltů. Jeho zapojení je velmi jednoduché: je to součástka se třemi vývody. Prostřední je společná zem, a dva krajní jsou vstup a výstup. Zapojuje se spolu se dvěma kondenzátory:

Někde se setkáte i s doporučením použít elektrolytické kondenzátory s řádově vyšší kapacitou, třeba i 10 µF. To může pomoci s vykrýváním odběrových špiček, ale zase má zdroj pomalejší náběh.

Takto zapojený stabilizátor dá dostatek proudu pro napájení číslicového obvodu. Pokud je potřeba větší proud, počítejte s tím, že se stabilizátor bude zahřívat, a přidejte k němu chladič. Chladič je tvarovaný hliníkový profil, který má velkou plochu a odvádí dobře teplo. Uprostřed je otvor pro šroub, stejný, jako má obvod 7805.

Obvod 7805 je levný, dobře dostupný a jednoduchý k použití. Bohužel má i své nevýhody, především vysokou vlastní spotřebu (ale k tomu se ještě dostaneme v kapitole o nízkopříkonových zařízeních). Pro stabilizaci napětí z baterií proto není příliš vhodný, ale pro zapojení, poháněné transformátorem (třeba starým napájecím adaptérem pro mobilní telefony nebo notebooky), jde o řešení použitelné.

7 Polovodiče

eknh.cz/cpump
114-1.jpeg
116-1_.jpeg
115-2.png
115-1_.png