Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

31 Bezdrátový přenos dat

Bezdrátový přenos můžete zařídit několika různými způsoby. Většinou se pod pojmem „bezdrátový“ myslí nějaký přenos pomocí radiových vln, i když technicky vzato do bezdrátového přenosu dat patří i třeba infračervený (znáte z vašich televizí) nebo ultrazvukový. Ale teď se chci věnovat radiovému přenosu.

Já se v této knize záměrně nechci věnovat vysokofrekvenční elektrotechnice – to je tak složitý a komplexní obor, že ho rád nechám stranou. To by ta kniha měla dvojnásobný rozsah…

Naštěstí můžete používat i věci, u nichž neznáte princip fungování. A pokud vám někdo říká, že ne, nevěřte mu, protože to byste nemohli ani zapnout automatickou pračku. Pro začátek stačí vědět, jak to použít a jaké jsou pravidla a limity.

Rádiové vlny patří, stejně jako třeba rentgenové paprsky, mikrovlny v troubě, světlo nebo ultrafialové záření mezi elektromagnetické vlnění. Možná vás to překvapí, ale princip rádiových vln a třeba světla je obdobný, liší se pouze svou frekvencí.

Někdy se setkáte také s označením „dlouhá vlna, krátká vlna“ apod. Má to spojitost s šířením elektromagnetických vln a jejich frekvencí. Délka vlny je technicky vzdálenost, kterou elektromagnetické vlnění urazí během jednoho „kmitu“. Čím vyšší kmitočet, tedy čím víc kmitů za sekundu, tím je kratší vlna. Elektromagnetické vlnění s frekvencí 299 MHz má tedy délku vlny zhruba 1 metr, rádiové vysílání v pásmu FM (87 – 108 MHz) má vlny délky (přibližně) 2,7 až 4 metry.

Viditelné světlo má frekvenci tak vysokou, že by bylo už nepraktické udávat ji v hertzech (přesněji v petahertzech, 1015), místo toho se používají praktičtější nanometry (zhruba 390-760 nm je pásmo viditelného světla, červené má vlnu nejdelší, tedy frekvenci nejmenší, směrem k fialové délka klesá, frekvence roste).

Zůstaneme ale u rádiových vln. Udělat vysílač, který bude vysílat rádiové vlny, není těžké. Stačí k tomu kousek drátu a přesně vyladěný oscilátor. Jenže vysílání není jen tak. Protože rádiové vlny využívá televize, rozhlas, záchranáři, armáda a kdoví kdo ještě, jsou pečlivě rozdělené do pásem a je určeno, kdo smí jaké frekvence používat. Pokud chcete provozovat rádiový vysílač, musíte mít přidělenou frekvenci. Tím je zajištěno, že nebudete nikoho rušit a nikdo nebude rušit vás. Když budete vysílat bez přidělené frekvence, poměrně brzy si na vás patřičné úřady posvítí.

Naštěstí existuje několik frekvenčních pásem, v nichž může používat rádiové vysílání každý, i bez patřičné licence, pokud dodrží některá pravidla, především maximální vysílací výkon. Říká se jim „rádiové kmitočty vymezené všeobecným oprávněním“, a vy si prosím pamatujte, že to jsou hlavně tato pásma:

• 27 MHz pro „CB stanice“ (Citizen Band – občanské pásmo),

• 433 MHz pro přenos dat,

• 868 MHz pro přenos dat (v USA se používá 911 MHz, pozor na to!),

• 2,4 GHz a 5 GHz pro přenos dat (např. WiFi).

Na těchto frekvencích byste neměli mít s homologovaným přístrojem, to podtrhuju, žádný problém. Frekvence 433 a 868 jsou nejčastější frekvence, které můžete pro vlastní konstrukce použít. Doporučuju nevynalézat kolo a nesnažit se navrhnout vlastní vysílací a přijímací modul! Kupte si hotové a existující, které dodržují frekvenci i maximální výkon.

Počítejte s tím, že povolený výkon vám postačí pro pokrytí oblasti v řádech desítek metrů na volném prostranství. Je to proto, abyste svým provozem nerušili ostatní. Rádiová frekvence je holt sdílený statek, něco jako společná místnost: hlasitý hovor dvou lidí bude rušit váš hovor s někým dalším. Proto se tato pásma dělí do přesnějších kanálů… Například v pásmu 433 MHz má kanál 1 frekvenci 433,075 MHz, kanál 2 má frekvenci 433,100 MHz, kanál 3 má 433,125 MHz atd., až kanál 69 má frekvenci 434,775 MHz. Teoreticky byste měli mít možnost naladit vysílač i přijímač na přesný kanál v rámci daného pásma a snížit tak pravděpodobnost, že budete kolidovat například s bezdrátovým zvonkem u sousedů, nebo s ovladačem jejich garážových vrat. Praxe je bohužel ale zase mnohem pestřejší než teorie, protože velké množství hlavně levných zařízení vysílá „jak se dá“, a hlavně v městech jsou tato pásma velmi zarušená vším možným, co na těchto frekvencích vysílá. Kdejaké bezdrátové teploměry, zvonky, ovladače kdečeho…

Previous30.3 Stavíme z polotovarůNext31.1 Vysílání na 433 MHz

Last updated 5 years ago

Was this helpful?