> For the complete documentation index, see [llms.txt](https://maly.gitbook.io/hradla-volty-jednocipy/llms.txt). Markdown versions of documentation pages are available by appending `.md` to page URLs; this page is available as [Markdown](https://maly.gitbook.io/hradla-volty-jednocipy/15_sedmisegmentovky_led.md).

# 15 Sedmisegmentovky LED

Odpočiňme si na chvíli od kombinačních obvodů a podívejme se na něco mnohem atraktivnějšího. Podívejme se na známé *digitální osmičky*, ze kterých se dělaly displeje. A ačkoli vypadají jako osmičky, říká se jim *sedmisegmentovky*. Správně vlastně „sedmisegmentová zobrazovací jednotka“, ale než to řeknete, tak posluchači usnou.

Bývaly doby, kdy sedmisegmentovka představovala ultramoderní techniku. Když chtěli ve filmu tvůrci ukázat, jak doba kvačí a budoucnost je na dosah, vrzli tam něco, co zobrazovalo na displeji ze sedmisegmentovek nějaké číslice. Sedmisegmentovky jsme pak všichni měli v kapesních kalkulačkách a digitálních hodinkách.

![183-1.png](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2F-M50Pb7O_SiPrEaKSbGN%2F-M50Pt9CMqowlrfKrrr1%2F000264.png?generation=1587014293187128\&alt=media)

Sedmisegmentovka má opravdu sedm segmentů. Označují se tradičně písmeny A až G, od horního vodorovného po směru hodinových ručiček, prostřední vodorovný je pak poslední. Jenže naprostá většina sedmisegmentovek má vstupů osm: poslední je desetinná tečka, nebo dvojtečka. Sedmisegmentovek je spousta různých druhů, dělají se sdružené displeje po dvou číslicích, po čtyřech, po osmi, dělají se speciální „hodinové“ displeje, které mají jeden a půl pozice…

Sedmisegmentovky se skládají ze sedmi (s tečkou z osmi) svítících diod (LED), které jsou paralelně spojené. Ovšem je otázka, jak jsou spojené, jestli katodami, nebo anodami.

![184-1.png](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2F907c6f0956777ce4c18d12eb2fe9a9ec0d5a8a20.png?generation=1606478434541581\&alt=media)![184-2.png](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2F0a89be12c128e4d5e076002c08a6512c75187929.png?generation=1606478435445485\&alt=media)

Podle toho, jestli je sedmisegmentovka se společnou katodou (CC, Common Cathode), nebo se společnou anodou (CA, Common Anode), se bude lišit i práce s ní. U sedmisegmentovky se společnou katodou se společný vývod zapojuje na zem, a segmenty budou svítit tehdy, když bude na příslušný vstup přivedeno kladné napětí (tedy log. 1). U společné anody tomu bude obráceně – společná anoda je zapojena na kladné napájecí napětí, a segment, který má svítit, musí mít vstup v log. 0, neboli uzemněný.

![184-3.jpeg](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2Ff714a5468dda5e4cbf131fd930a25a457358adeb.jpeg?generation=1606478439271548\&alt=media)

Samosebou nesmíme zapomenout na rezistory ke každému segmentovému vstupu. Uvnitř jsou úplně stejné LED jako známe, tak je potřeba se k nim i stejně chovat.

Poznámka: Nechme teď stranou displeje z kapalných krystalů (LCD). Samozřejmě existují i v podobě sedmisegmentovek, ale jejich princip není tak jednoduchý a vyžadují trošku specifičtější zacházení.

Pomocí sedmisegmentovky můžeme zobrazit 127 různých znaků, které ukazuje následující obrázek.

![185-1.png](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2F09c04738dcd7f2539b63f93561009f037ae0729c.png?generation=1606478433709084\&alt=media)

Většinou se používají číslice 0 až 9 a některá písmena. Pokud chcete lepší ztvárnění písmen i číslic, můžete použít zobrazovače se 14 nebo 16 segmenty, nebo pak matici bodů.

![186-1.png](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2Fc56223a404a928476f44e00cf0d7bae3ccda79ed.png?generation=1606478433468144\&alt=media)

Pro displeje ze sedmisegmentovek existují speciální obvody – dekodéry, které převádějí (většinou čtyřbitovou) informaci na sedm bitů pro sedmisegmentovku. O nich jsem se už zmiňoval v kapitole o dekodérech a kombinační logice.

## 15.0.1 Mimochodem… <a href="#id-15-0-1-mimochodem" id="id-15-0-1-mimochodem"></a>

Sedmisegmentovky jsou dnes už velmi levné, ale bývaly to poměrně drahé součástky. Dnes už i ty staré, původní, seženete defacto „na váhu“, za pár korun. S některými výjimkami, jako jsou obvody TIL od Texas Instruments. Šlo o jedny z prvních sedmisegmentovek, a výrobce Texas Instruments třeba do modelu TIL 306 či TIL307 zamontoval i integrovaný obvod, který fungoval jako čítač a jako dekodér.

![186-2.jpeg](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2F1f780216a35e7ded198c9b724d0fbcda326636f6.jpeg?generation=1606478438281668\&alt=media)

Taková sedmisegmentovka je dnes skoro malý poklad, protože její ceny na aukčních serverech jsou okolo dvou set korun za jeden kus. Podobně i jejich klony z bývalého NDR, jako je například VQC10. Ovšem pokud stavíte něco, co má mít „retro vzhled“, budou tyto displeje naprostým hitem.

![187-1.jpeg](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2Fa6469f60bae1bcdcf4a084e9baa80e85424b7ee8.jpeg?generation=1606478436023142\&alt=media)

Další oblíbený displej byl takzvaný „bublinkový“. Šlo o několik sedmisegmentovek, spojených do jednoho bloku (většinou po 4, 8 nebo 9). Nad každou sedmisegmentovkou byla plastová „bublinka“, která fungovala jako čočka a zvětšovala titěrné symboly tak, aby byly čitelné. Podobné displeje se používaly převážně v kalkulačkách.

![188-1.jpeg](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2Fdcd2c14ee3e81f82111ceeda5b39fe1101015e4a.jpeg?generation=1606478435755996\&alt=media)

No a když už jsme v tom retrovzpomínání, tak se dodneška můžeme potkat s takzvanými „nixie“ displeji – vypadaly jako elektronky, a nebyly zapojené po segmentech, ale měly speciálně tvarované vlákno pro každou číslici. Vyráběly se i v Sovětském svazu, kde se jim říkalo Itrony.

![188-2.jpeg](https://3064509307-files.gitbook.io/~/files/v0/b/gitbook-legacy-files/o/assets%2F-M50P_UX7W-MKAhbmFaq%2Fsync%2F43589e71a614f3c065681497fa9a394d750146be.jpeg?generation=1606478435787510\&alt=media)
