20 Čítače
Musím se vám k něčemu přiznat. Když jsem jako desetiletý chlapec dostal do ruky katalog integrovaných obvodů Tesla a viděl jsem obvody, které se jmenují „čítače“, tak jsem si říkal: „Asi udělali chybu, asi tam mělo být napsáno počítače,“ a fakt jsem se těšil, že tohle už je to ono. No, není. Trochu mě to mrzelo, ale jen chvilku, brzo jsem totiž zjistil, že čítače jsou opravdu šikovné součástky.
Představte si, že vezmete několik „děliček kmitočtů“ a zapojíte je za sebe. Nějak takto:
Vstupy T jsou připojené na Vcc – napájecí napětí, takže jsou ve stavu log. 1 a obvod funguje jako dělička kmitočtu.
Na vstup pak přivedeme hodinový signál. Co se stane?
Na výstupu A bude hodinový signál s polovičním kmitočtem, na výstupu B se čtvrtinovým, na výstupu C s osminovým… A když se podíváte na stav na vývodech CBA v čase, uvidíte opakující se vzorec:
111–110–101–100–011–010–001–000–111
…
Tedy v dvojkovém kódu 7 – 6 – 5 – 4 – 3 – 2 – 1 – 0 – 7 – 6 atd.
Když vezmete data z negovaných vývodů, dostanete vzestupnou sekvenci:
Právě jste stvořili dvojkový (binární) tříbitový asynchronní čítač. Pokud budete jeho tři vývody považovat za tři bity informace, bude se s každým pulsem na vstupu hodnota na výstupu zvyšovat o 1 a bude postupně střídat hodnoty 0 až 7 stále dokola.
Když přidáte další klopný obvod do řady, získáte čtyřbitový čítač, který bude mít hodnoty 0 – 15. Takhle můžete skládat čítače za sebe, každý další klopný obvod zvýší počet hodnot na dvojnásobek. Patnáctibitový čítač tak bude nabývat hodnot 0 až 32767…
K čemu to může být dobré kromě dělení frekvence? Co třeba k počítání nějakých událostí? Třeba když budete počítat pulsy s frekvencí 1 Hz, získáme hodiny.
Nojo, říkáte si, ale hodiny se přeci nepočítají do osmi, ale do šedesáti sekund, šedesáti minut a 24 hodin. Co s tím?
Last updated
