Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

  1. 13 „Jak naučit kámen počítat“

13.8 Tlačítko a přepínač

Previous13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!Next13.9 Pull Up a Pull Down

Last updated 4 years ago

Was this helpful?

Tlačítka, přepínače, vypínače, spínače a jiné zapínače a odpínače patří hned vedle zásuvek a žárovek k základním elektrotechnickým komponentám, které zná úplně každý z každodenní zkušenosti. Všechny tyto součástky slouží k tomu, aby buď přerušily nebo naopak spojily obvod, a to dočasně, po dobu stisknutí tlačítka, nebo trvaleji, do dalšího přecvaknutí přepínače…

Hodně o jejich funkci napoví schematické značky:

Toto je schematická značka tlačítka. Všimněte si, že vodič je přerušený, a je nad ním ploška. Přesně tak vypadá tlačítko uvnitř: jsou tam dva póly a nad nimi pružný plíšek, na který tlačí plastový hmatník. Jakmile zatlačíte prstem, tak se plíšek při určitém tlaku prohne (s typickým cvaknutím) a oba póly propojí. Když tlak přestane, plíšek se opět prohne na druhou stranu a obvod zase rozpojí.

Tlačítka, která budete používat nejčastěji, jsou malá mikrotlačítka, která mají čtyři vývody. Vždy dva a dva jsou spojeny dohromady, a mezi těmito dvěma páry je právě samotný mechanismus tlačítka.

Pokud si nejste jistí, které dva vývody jsou spolu propojené a které ne, tak je nejjednodušší způsob si to prostě změřit. Vážně, doporučuju…

Tlačítko tedy spíná pouze po tu dobu, kdy ho někdo tiskne, nespisovně mačká. Znáte třeba z domovního zvonku. Druhá možnost je, že tlačítko za normálních okolností vede, při stisku se naopak rozpojí, ale taková tlačítka jsou méně častá. První typ se označuje NO (Normally Open), druhý typ NC (Normally Closed), podle toho, jestli je tlačítko samo o sobě, tj. bez vnější síly, otevřené a rozpojené (NO), nebo zavřené, propojené (NC).

Pro naše experimenty s LEDkami je tlačítko dostatečně dobré zařízení, ale jakmile začnete stavět něco s rychlými procesory, zjistíte, že s tlačítkem může být problém. Totiž – člověk jednou zmáčkne, a procesor zachytí třeba dva nebo tři po sobě jdoucí stisknutí.

Tomuto efektu se říká zákmit, a je způsoben právě tím, jak je mechanicky tlačítko uspořádané. Plíšek má totiž nějakou svou pružnost, a když se „přecvakne“ do pozice stisknuto, tak si ještě několikrát zavibruje, a tím způsobí několik rozpojení a spojení. U pomalých obvodů to nevadí, ale rychlý jednočip napočítá klidně i několik stisknutí, a to může přinášet problémy.

Zákmity tlačítek lze řešit několika způsoby. Mechanicky – tedy použitím bezzákmitových tlačítek. Ale ta jsou velmi drahá. Pak elektricky – přidáním kondenzátoru, který rychlé pulsy odfiltruje, a Schmittova obvodu (k tomu se ještě dostaneme), který upraví signál. Nebo pomocí monostabilního klopného obvodu. No a nakonec softwarově – nejjednodušší řešení je při každém stisknutí tlačítka počkat třeba tři milisekundy (to je empiricky zjištěná hodnota pro běžná mikrotlačítka), zkontrolovat, zda je tlačítko stále stisknuté, a teprve poté dělat nějakou akci. Anglicky se těmto postupům říká debouncing – občas se s tím setkáte, tak abyste věděli…

Přepínač funguje podobně, ale „pamatuje si“ poslední stav.

Uvnitř bývá mechanická propojka, která vždy spojí prostřední vývod (společný, C – Common) s jedním z krajních vývodů. Mechanismus je navržen tak, aby k přepnutí došlo co nejrychleji, skokově, aby se minimalizovala doba, kdy jsou oba vývody odpojené a aby se vyloučilo, že budou zapojené oba naráz. (Existují i přepínače se třemi polohami, kdy uprostřed jsou oba vývody odpojené.)

Přepínač nemusí být jen páčkový, jak jej známe ze starších elektronických výrobků. Může být třeba posuvný.

Tento přepínač se dá, při troše dobré vůle, použít i do nepájivého kontaktního pole. Bohužel, rozteč vývodů u některých laciných přepínačů může být pouze 2,5 mm, ne 2,54, a tak lehce nesedí, což je škoda. Snažte se proto sehnat takové, které mají rozteč 2,54 mm.

Pokud u přepínače jeden krajní vývod vynecháme, dostaneme spínač (popřípadě vypínač, ono je to totéž). Velmi časté jsou spínače a přepínače dvoupólové, tedy takové, kde jsou vlastně dva spínače / přepínače v jednom pouzdru, jen páčka je společná. Abychom se v tom trochu vyznali, tak jsou zavedené zkratky:

SPST – Single pole (jednopólový), single throw (s jedním vývodem, tedy spínač)

SPDT – Single pole (jednopólový), dual throw (s dvěma vývody, tedy přepínač)

DPST – Dual pole (dvoupólový), single throw (s jedním vývodem, tedy spínač)

DPDT – Dual pole (dvoupólový), dual throw (s dvěma vývody, tedy přepínač)

143-1.png
144-1.png
146-1.jpeg
145-2.jpeg
145-1.png