Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

  1. 18 Zpětná vazba

18.4 Monostabilní klopný obvod

Previous18.3 Krystalový oscilátor DILNext18.5 Detektor pohybu

Last updated 5 years ago

Was this helpful?

Pojďme si zase něco vymyslet… Třeba… Pamatujete se na to zapojení s tlačítkem, kondenzátorem a LEDkou, jak se tlačítkem nabil kondenzátor a pak se pomalu vybíjel přes rezistor a svítila nám LEDka? Dalo by se to nějak zapojit s integrovaným obvodem?

Co třeba takhle… Bude tam kondenzátor a rezistor. Kondenzátor se nabije, nějak, to teď nebudeme řešit. No a pak se bude pomalu vybíjet přes ten rezistor, a až se vybije pod určitou mez, tak to nějak přepne výstup.

Tak, a teď dvě otázky: jak zajistit ten výstup, a jak zajistit to úvodní nabití?

Výstup bude jednodušší: prostě na tu horní část připojíme invertor, ideálně se Schmittovým vstupem. Takto:

Na výstupu bude tedy v klidu logická 1, když bude kondenzátor nabitý, bude na výstupu 0, a jak bude napětí klesat, tak v určitém bodě se invertor opět přepne do 1.

To bychom měli. Teď jak zajistit to nabití? Co třeba stejně, tedy přivést do téhož místa výstup z invertoru. Ten dodá dostatečný proud pro nabití kondenzátoru. Je důležité, aby ten startovací puls měl nějakou minimální délku, aby se kondenzátor stihl nabít. Čím větší kondenzátor, tím delší čas pro nabití.

Zkusíme to tedy takhle:

Otázka za sto bodů: proč jsem použil na vstupu invertor se Schmittovým obvodem, když by tam mohl být klidně obyčejný? Nemá to žádnou komplikovanou příčinu, prostě jen vím, že invertory se dělají v pouzdrech po šesti, a když použiju obvod 7414, mám v něm šestici invertorů se Schmittovým obvodem na vstupu. Tak ho rovnou použiju, když je v témže pouzdru. Proč bych tam dával další pouzdro, že?

Zkusíme to, ale nebude to fungovat. Fakt, klidně si to zkuste, ať vidíte sami, že to nic nedělá. Proč?

Na vstupu by měla být 1, na výstupu 0. To je klidový stav. Pak na vstup přivedete 0. Na výstupu bude 1, kondenzátor se nabije… oukej… na vstup zase vrátíme 1, na výstupu bude tedy nula, a… Aha! Už jsem to říkal, ale zopakujme si: Když je na výstupu 0, znamená to, že uvnitř obvodu je výstup spojen se zemí. Takže jakmile se výstup levého invertoru přepne do 0, tak se kondenzátor bleskurychle vybije právě přes ten výstup.

Chtělo by to nějakou součástku. Nějakou takovou, která by pustila proud jen z výstupu ven, ale už ne zpátky dovnitř. Nějakou, co pouští proud jen jedním směrem…

A zatímco přemýšlíte, jaká součástka by to mohla být, tak já si tu něco jen tak nakreslím:

Bude to fungovat? No, zkuste si.

Celé téhle báječné věci se říká „monostabilní klopný obvod“. Jako že má jeden stabilní stav (1), vnější puls jej na chvíli přepne do druhého stavu (0), a obvod se po čase vrátí zpátky do stabilního. Proto mono-stabilní.

Délku trvání výstupního pulsu nastavíte kombinací kapacity C1 a odporu R1. Délka pulsu je přibližně 0,8.R.C (dosaďte ohmy, farady a výsledek vyjde v sekundách). Přesněji řečeno: doba, o kterou je opožděno přepnutí obvodu proti konci pulsu na vstupu. Dejme tomu: kondenzátor 10 µF, rezistor 100 kΩ, čas by tedy měl být zhruba 0,8 sekundy. Jakmile přivedete na vstup 0, výstup se taky přepne do nuly. Dokud bude na vstupu nula, na výstupu bude taky nula. Od okamžiku, kdy se vstup vrátí do 1, to bude trvat 0,8 sekundy, než se do stavu 1 vrátí i výstup.

Pokud někdy během té 0,8 sekundy přijde další impuls, začne se počítat až od jeho konce. Když tedy budete posílat na vstup pulsy třeba každých 0,5 sekundy, obvod se bude znovu a znovu spouštět, a výstup bude stále 0. Takovým monostabilním klopným obvodům se říká znovuspustitelné (retriggerable) – vstupní puls jakoby znovu spustil odpočet. Existují i takové MKO, které v aktivním stavu ignorují vstupní signály, a je možné je znovu aktivovat až poté, co se přepnou zpět do klidového stavu (nonretriggerable).

Zkuste si, pro zajímavost, vymyslet, jak zařídit, aby se náš monostabilní klopný obvod stal non-retriggerable, tedy aby vždy zareagoval na puls pouze v klidovém stavu. Není to tak těžké, stačí si uvědomit, že potřebujeme vlastně jen to, aby ve stavu 0 (aktivní) neprošly na vstup žádné pulsy… Svoje řešení si můžete porovnat s tím mým:

A co kdybychom chtěli, aby byl klidový stav klopného obvodu v 0, a aktivní v 1? Šlo by to? Šlo, jen je třeba zajistit opačné fungování, tedy že impuls na vstupu (1, po inverzi 0) nabije kondenzátor. Jak může „nula“ nabít kondenzátor? No tak, že jej zapojíme proti napájecímu napětí. I vybíjení tak bude probíhat přes rezistor na napájecí napětí…

eknh.cz/mono
eknh.cz/monotrig
eknh.cz/monopos
213-1.png
213-2.png
214-1.png
215-1.png
216-1.png