Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

  1. 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!

1.2 „Dílna“

Previous1.1 BlikačNext1.3 Kde nakoupit součástky?

Last updated 5 years ago

Was this helpful?

Být programátorem je velmi snadné. Stačí vám k tomu počítač a židle. Ani ten stůl není potřeba, zvládnete to totiž na koleni. Doslova. S elektronikou je to trochu těžší – minimálně ten stůl potřebujete, protože pracujete s malými součástkami a nechcete, aby vám padaly na koberec.

Neříkám, že potřebujete hned dílnu s ponkem a spoustou přístrojů, ale něco přeci jen mít musíte. V téhle knize vám budu ukazovat základy elektroniky, a budu se snažit, abyste se při tom neměli šanci ani zranit, ani zničit vybavení bytu. Bude vám stačit jen místo na stole, dostupná zásuvka, pořádné světlo a pár nástrojů a pomůcek. Něco z toho možná doma máte, pokud ne, tak to pořídíte v libovolném obchodě, ať už kamenném, nebo internetovém. Pár tipů najdete v další kapitole.

Co tedy nakoupit? V první řadě nepájivé kontaktní pole. Anglicky se tomu říká breadboard, a je to deska s maticí otvorů, které jsou vždy po pěti propojené. Do těchto otvorů zasunujete vývody součástek a spojujete je pomocí drátků, pokud nevyjdou vývody do správné pětice. Díky tomu nemusíte pracovat s páječkou, a zároveň je zapojený obvod snadno rozebiratelný, takže můžete zapojení sestavovat a opět rozmontovávat bez rizika, že součástky třeba nadměrnou tepelnou zátěží poškodíte.

K nepájivému kontaktnímu poli je vhodná i sada propojovacích vodičů. V zásadě můžete použít jakýkoli izolovaný drát s tloušťkou kolem 0,3 mm, ale doporučím koupit speciální vodiče pro nepájivá kontaktní pole. Tyto vodiče mají na koncích plastové koncovky, díky kterým se snáze zastrkávají i vytahují. V ČR jsou z nějakého důvodu nehorázně drahé, ale pokud je koupíte přes internet z e-shopů v zahraničí, můžete se dostat na zlomek ceny. Hledejte jumper wire nebo dupont wire.

Když už budete kupovat propojovací vodiče, kupte si nejen „male-male“, tedy „samec-samec“, ale i „male-female“ a „female-female“. Tedy vodiče, které mají na jednom či obou koncích dutinky. Budou se hodit pro připojování modulů k Arduinu.

Budete potřebovat občas malý šroubovák, plochý i křížový – asi všichni máme nějaký takový doma, ale zde zdůrazňuju to „malý“. Nebo si rovnou vezměte celou sadu. Hodí se vám i plochá pinzeta. Nekupujte si nejlevnější z obyčejného plechu, u nich se snadno stane, že se ohnou a nedrží a jsou pak na vyhození. A pokud nemáte oči jako ostříž, oceníte lupu.

Další nezbytná věc jsou malé kleště, ideálně dvoje – jedny štípačky, jedny „obyčejné“. Po čase přijdete na to, že se vám budou hodit i kleště pro odizolování kabelů. Teď to ještě nezbytné není.

Co nezbytné je, to je multimetr. Kdysi se prodával krásný měřicí přístroj, jmenoval se Avomet a byl nehorázně drahý. Dnes si můžete koupit taky drahé meřicí přístroje, ale ze začátku vám naprosto bez problémů postačí digitální multimetr, který najdete v každém hobbymarketu. Multimetr je zařízení, které vám umožňuje měřit napětí, proud, odpor, a někdy i další veličiny. Multimetr je nezbytný, protože, jak se říká, bez měření není vědění! Sice existují způsoby, jak si podobná měřidla vyrobit či nahradit, ale do začátku je lepší si jedno prostě koupit.

CC-BY-SA, autor André Karwath

Když už budete v tom hobbymarketu, kupte si i takové plastové krabičky, které se prodávají na různé šroubky a drobné věci, nebo kufřík s přihrádkami. Do nich si můžete dávat součástky, které se vám nebudou válet všude možně, nebudou se vám ztrácet a nešlápnete na ně.

Aby bylo vůbec co měřit, potřebujete zdroj. My naštěstí budeme pracovat s elektronikou, která si vystačí s nízkým napětím pěti voltů. Je několik možných způsobů, jak toto napětí získat. Můžete si koupit laboratorní zdroj, ale ten stojí nemalé peníze. Můžete použít plochou baterii nebo tři monočlánky – ty dohromady dají jen 4,5 V, ale to většinou stačí. Na druhou stranu jsou tyto baterie velmi nepraktické, protože se po čase vybijí a můžete je zahodit. Nejvhodnější způsob, který vám doporučím, je použít nabíječku, která má konektor USB. USB totiž používá právě těch 5 voltů, takže nemusíme řešit stabilizaci napětí, zároveň dává i dostatečně velký proud, s nímž můžeme použít i některé náročné komponenty, jako displeje nebo bezdrátové komunikační moduly. Já používám přesně takový adaptér, a k němu speciální nástavec do nepájivého kontaktního pole. Další možnost, trochu nouzová, je použít Arduino nebo Raspberry a brát si napětí z něj.

Všimněte si, že jsem nezmínil páječku. Zatím ji nepotřebujete, základní zapojení si postavíte i bez ní. Až jednou přijde doba, kdy se bez ní neobejdete, tak vám doporučím – nekupujte si pistolovou trafopáječku, kupte si takovou, kde je stojánek a regulace teploty. Nemusí to stát majlant, nejlevnější stačí. A když už jsme u toho: ten přístroj je páječka, ačkoli tomu kdekdo říká pájka. Pájka je ve skutečnosti ta kovová slitina, kterou se letuje, čili pájí, a té se lidově říká cín, i když cín je jen jedna ze složek…

To je opravdu všechno. S tímhle vybavením se můžete pustit do objevování tajů elektřiny, elektroniky, mikroelektroniky, číslicové techniky – jak chcete… Teď už stačí jen nakoupit součástky.

038-1.jpeg
039-1.jpeg
039-2.jpeg
040-1.jpeg
040-2.jpeg
041-1.jpeg
041-2.jpeg
042-1.jpeg