3.9 … a malé opáčko

Já bych se k tomu nevracel, ale ono je to fakt hodně důležité, tak mi připadá potřebné to znovu zmínit.

Napětí je statická veličina, která se vždy měří mezi dvěma body. Pokud jsou v těchto bodech různé elektrické potenciály, je mezi těmito body elektrické napětí.

Spojíte-li dva body, mezi nimiž je napětí, vodivým materiálem (vodičem), začne tímto vodičem protékat proud. Velikost tohoto proudu je přímo úměrná napětí a nepřímo úměrná odporu vodiče. Proud se proto měří v jednom bodě (vodiči), protože proud procházející vodičem je ve všech bodech tohoto vodiče stejný. V praxi tak, že jeden konec připojíte přes ampérmetr.

3.9.1 Násobky a podíly

Kolik ampérů je jeden miliampér a kolik ohmů má jeden kiloohm? Já myslím, že to všichni víte, ale pro jistotu to tu sepíšu.

	Předpona	Napětí	Proud	Odpor	Kapacita	Výkon
Základní jednotka	-	1 V (Volt)	1 A (Ampér)	1 Ω (Ohm)	1 F (Farad)	1 W (Watt)
× 1000 (103)	kilo-	1 kV	1 kA	1 kΩ	1 kF	1 kW
× 106	mega-	1 MV	1 MA	1 MΩ	1 MF	1 MW
× 109	giga-	1 GV	1 GA	1 GΩ	1 GF	1 GW
× 10-3	mili-	1 mV	1 mA	1 mΩ	1 mF	1 mW
× 10-6	mikro-	1 μV	1 μA	1 μΩ	1 μF	1 μW
× 10-9	nano-	1 nV	1 nA	1 nΩ	1 nF	1 nW
× 10-12	piko-	1 pV	1 pA	1 pΩ	1 pF	1 pW

V tabulce jsem sepsal všechny kombinace jednotek a jejich násobků, i když některé jsou příliš velké nebo naopak příliš malé na to, abychom se s nimi v praxi běžně setkávali. Kilovolty potkáte třeba v rozvodné síti, mega- a gigavolty nejspíš nikde, totéž platí pro ampér. U napětí se setkáte nejčastěji s volty a milivolty, u proudu s jednotkami ampérů, a pak s mili- a mikroampéry. Odpor zase budete nejčastěji měřit v ohmech, kiloohmech a megaohmech, zlomky ohmů v praxi nepotkáte. U kapacity naopak budete pracovat s mikrofarady, nanofarady a pikofarady. Elektrický výkon nejčastěji potkáte v mikroelektronice jako watt a miliwatt, doma třeba i kilowatt, a když budete číst o elektrárnách, narazíte na mega- a gigawatty.