Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

  1. 4 Zdroje napětí

4.1 Společná zem

Představte si, že máte dva obvody. Jeden je napájený třeba z USB, například Arduino. Druhý obvod je napájený nějak jinak, třeba vlastní baterií, nebo adaptérem ze sítě – třeba ovladač dveřního zámku. A vy teď chcete, aby se nějaký signál z Arduina dostal k tomu ovladači, protože stavíte automatický kódový zámek… Jak to uděláte?

Tak samozřejmě, nejprve zjistíte, jestli jsou obě zařízení kompatibilní, jestli Arduino dá dost proudu na to, aby zámek sepnul, ale dejme tomu, že to je ověřené, že u zámku je napsáno „Arduino compatible, 5 V logic“, takže to spojit můžete.

Tak spojíte Arduino a vstup zámku vodičem, a budete se moc divit, že to nefunguje. Proč? Odpověď je prostá:

Arduino na výstup pošle + 5 voltů, třebas. Jenže jak jsme si říkali: volty jsou vždy „mezi něčím a něčím jiným“ – u Arduina to je + 5 voltů mezi výstupem a jeho zemí (GND). Elektronický zámek to má ale úplně stejně: očekává napětí 5 voltů mezi vstupem a svojí zemí.

Proto je potřeba zajistit, aby má zem byla i tvá zem (jak se říká vznešeně ve slavnostních řečech hned předtím, než vyhubí domorodce). Nejjednodušší způsob, jak to zajistit, je prostě to spojit. Spojte vodivě zem u Arduina se zemí u zámku, čímž zajistíte společnou neutrální úroveň a to, že všechno, co bude + 5 voltů nad potenciálem země u Arduina bude i + 5 voltů nad potenciálem země u elektronického zámku. A v tu chvíli se všechno jako zázrakem zprovozní a začne fungovat.

Nezapomeňte: Pokud spolu mají komunikovat dva obvody, musí mít spojené „zemní“ pól napájení. Tomuto spojení se říká společná zem, ještě na to několikrát narazíme, a je to docela důležité pravidlo, které si pamatujte!

S tím souvisí ještě jedno pravidlo, a to je to, že když spolu spojujete několik spotřebičů (například počítač a monitor), tak by měly být ve stejné zásuvce. Někdy se může stát, že dvě různé zásuvky mají různou fázi, což v důsledku vede k tomu, že jejich „země“ nejsou totožné a je mezi nimi napětí (nebudu se pouštět do podrobností, ale je to tak). Když zapojíte počítač do jedné zásuvky, monitor do druhé, je to OK – ale pak spojíte monitor s počítačem. V tu chvíli propojíte zem u obou spotřebičů. Pokud má každá zásuvka jinou fázi, a tudíž i jiný zemní potenciál, začne téct docela velký proud z jedné zásuvky skrz počítač, videokabel a monitor do druhé. A máte problém.

5 Vedle sebe, za sebou

Previous4 Zdroje napětíNext5 Vedle sebe, za sebou

Last updated 5 years ago

Was this helpful?