32.7 Další mikrokontroléry

Atmel AVR je velmi široká rodina osmibitových mikrokontrolérů, která zahrnuje maličké obvody ATtiny s pár kilobajty FLASH, často s pouhými osmi vývody, a na druhé straně spektra jsou obrovské čipy s 256 kB FLASH, 8 kB RAM a až 86 datovými piny. Řada AVR má i pokračovatele, AVR32, což je 32bitová architektura, ovšem ta už není tak rozšířená.

Důvodem je to, že v oblasti 32bitových mikrokontrolérů naprosto dominují procesory a mikrokontroléry, založené na jádru ARM.

32.7.1 ARM

Firma Acorn, která se na začátku 80. let proslavila díky výrobě počítače BBC Micro, zachytila včas vlnu inovací, a pro svůj nový počítač Archimedes použila vlastní 32bitový procesor, který pojmenovala Acorn RISC Machine, tedy ARM. Na tehdejší dobu šlo o velmi rychlé a výkonné procesory s architekturou RISC.

Procesory ARM nakonec nezůstaly jen doménou jedné značky jednoho výrobce. Vývoj tohoto procesoru převzal holding ARM Holdings, který zvolil šťastný obchodní model: Soustředí se na vývoj, a vyvinuté modely prodává výrobcům jako duševní vlastnictví. Výrobci tedy nemusí vyvíjet vlastní jádra, namísto toho se mohou soustředit na jiné věci, a mají jistotu, že jejich zařízení „s jádrem ARM“ bude mít dostatečnou podporu ze strany softwarových vývojářů. V roce 2013 byl ARM nejpočetnější architekturou na světě a zhruba 60 % všech mobilních zařízení obsahovalo nějaký čip s jádrem ARM.

V současnosti se používají nejčastěji architektury ARMv6, ARMv7, ARMv8 s jádry Cortex.

Tato jádra lze nalézt i v mikrokontrolerech. Typickým zástupcem mohou být mikrokontroléry z řady STM32 od výrobce ST (pro amatérské použití jsou dostupné kity Nucleo) nebo NXP čipy LPC.

32.7.2 PIC

Velmi bohatou historii jednočipů tvoří firma Microchip se svou řadou PIC. Tyto mikrokontroléry byly dlouhá léta nejdostupnějšími jednočipy a prakticky až do nástupu rodiny AVR dominovaly v amatérských konstrukcích. Technicky jsou jejich možnosti srovnatelné s obvody ARM, ovšem programátoři je nemají moc rádi, protože jejich instrukční sada je někdy zvláštní.

32.7.3 8051/8052

Ani Intel nemohl stát stranou. Poté, co vyvinul a úspěšně nabídl řadu 8048 (hned několik modelů, co se lišily podle velikosti a typu paměti) přišel s řadou 8051/8052. I tato řada dodneška žije a používá se v nejrůznějších mikrokontrolérech. Jádro 8051 se u různých výrobců dočkalo vylepšení či zrychlení, a i přes některé podivnosti a nectnosti, jaké toto jádro má, zůstává dodnes používané. Jeho velkou výhodou totiž je, že jej zná velké množství vývojářů a existuje dostatek vývojářských nástrojů.