Hradla, volty, jednočipy
  • index
  • Poděkování
  • Předmluva vydavatele
  • Předmluva mentora
  • Výmluvy místo předmluvy
  • 1 Budu velkým elektronikem a budu stavět hrozně cool obvody!
    • 1.1 Blikač
    • 1.2 „Dílna“
    • 1.3 Kde nakoupit součástky?
    • 1.4 Nákupní seznam: Součástky pro blikač
  • 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe
    • 2.1 Který rezistor je ten pravý?
    • 2.2 Měření multimetrem
    • 2.3 LED podrobněji
  • 3 Hlava, koleno, zem…
    • 3.1 „Nemá to něco společného s atomy?“
    • 3.2 Napětí
    • 3.3 Proud
    • 3.4 Vodič a nevodič
    • 3.5 Odpor
    • 3.6 Měření, měření!
    • 3.7 Ohmův zákon
    • 3.8 Výkon
    • 3.9 … a malé opáčko
    • 3.10 Zkratky u značení
    • 3.11 Vyvolená čísla
    • 3.12 Pro lepší představu
    • 3.13 Střídavý proud
    • 3.14 Zkrat
    • 3.15 Multimetr jako zkrat?
    • 3.16 Elektromagnetická indukce
    • 3.17 Značky pro schémata
  • 4 Zdroje napětí
    • 4.1 Společná zem
  • 5 Vedle sebe, za sebou
    • 5.1 Svítilna s LEDkou
    • 5.2 Sériové zapojení
    • 5.3 Dělič napětí
    • 5.4 Paralelní zapojení
    • 5.5 Kirchhof 2
    • 5.6 Baterie sériově – paralelně
    • 5.7 Potenciometr
    • 5.8 Úbytek napětí na LED
    • 5.9 Co jsou vlastně ty diody zač?
    • 5.10 Datasheet
  • 6 Základní elektronické součástky
    • 6.1 Rezistor
    • 6.2 Kondenzátor
    • 6.3 Cívka
    • 6.4 Transformátor
  • 7 Polovodiče
    • 7.1 P-N přechod
    • 7.2 Dioda
    • 7.3 Tranzistor
    • 7.4 Rozsvítíme prstem LED!
    • 7.5 Tranzistor řízený polem (FET)
    • 7.6 Šoupejte nožkou…
    • 7.7 MOSFET
    • 7.8 A to je všechno s polovodiči?
  • 8 Pouzdra elektronických součástek
    • 8.1 Co je to SMT a THT
    • 8.2 DIP, DIL
    • 8.3 Co s těmi ostatními?
  • 9 Blikač s Arduinem
    • 9.1 Když se řekne Arduino
    • 9.2 Programování Arduina
    • 9.3 Blikání Arduinem
    • 9.4 Krok zpět k drátům
    • 9.5 Arduino a EduShield
  • 10 Fotorezistor
    • 10.1 Obrácená logika
    • 10.2 Trimry
    • 10.3 Lepší řešení detektoru tmy
    • 10.4 Fotorezistor a Arduino
  • 11 Termistor
  • 12 LM35
  • 13 „Jak naučit kámen počítat“
    • 13.1 Stavebnice
    • 13.2 Logické funkce
    • 13.3 TTL a CMOS
    • 13.4 Operace s bity
    • 13.5 Booleova algebra, výroková logika
    • 13.6 Logika v číslicové technice
    • 13.7 U-káz-ka! U-káz-ka!
    • 13.8 Tlačítko a přepínač
    • 13.9 Pull Up a Pull Down
    • 13.10 Pomalé tlačítko
    • 13.11 Schmittův obvod
    • 13.12 Blokovací kondenzátor
    • 13.13 Buzení z Arduina
  • 14 Kombinační logika
    • 14.1 De Morganův zákon
    • 14.2 XOR
    • 14.3 Logické funkce dvou proměnných
    • 14.4 Vícevstupová hradla
    • 14.5 Mimochodem, když máme NAND, co ty ostatní?
    • 14.6 Zjednodušování logických výrazů
    • 14.7 AND-OR-INVERT
    • 14.8 Multiplexor
    • 14.9 Proč slučujeme přes OR?
    • 14.10 Dekodér (demultiplexor) „1-z-N“
    • 14.11 Vícebitové varianty
    • 14.12 Otevřený kolektor, třetí stav, OE
    • 14.13 Dekodéry
    • 14.14 Pojďme, budeme už fakt něco počítat!
    • 14.15 Aritmeticko-logická jednotka (ALU)
  • 15 Sedmisegmentovky LED
    • 15.1 Víc sedmisegmentovek…
  • 16 Jak vypadá hradlo uvnitř
    • 16.1 Proč zapojovat blokovací kondenzátory k napájení
    • 16.2 Negované signály
    • 16.3 MOS, CMOS
  • 17 „Plnou parou vzad!“ – „Ale jak daleko?“
    • 17.1 Ještě pípat!
  • 18 Zpětná vazba
    • 18.1 Astabi-cože?
    • 18.2 Blikač
    • 18.3 Krystalový oscilátor DIL
    • 18.4 Monostabilní klopný obvod
    • 18.5 Detektor pohybu
    • 18.6 Bistabilní klopný obvod R-S
    • 18.7 Zakázané kombinace, zpětná vazba, …
    • 18.8 Hodiny
    • 18.9 Synchronní / Asynchronní
    • 18.10 Symbol pro klopný obvod
    • 18.11 Reálný klopný obvod D: 7474
    • 18.12 Reálný latch 7475
  • 19 Panna, nebo orel?
    • 19. 1 Náhoda? Nemyslím si…
    • 19.2 Střída
    • 19.3 PWM
    • 19.4 Dělení kmitočtů
    • 19.5 Klopný obvod T
    • 19.6 Klopný obvod J-K
  • 20 Čítače
    • 20.1 Čítač s nulováním
    • 20.2 Čítače v praxi
    • 20.3 Hrací kostka
    • 20.4 Další čítače
    • 20.5 Ještě nějaké čítače?
    • 20.6 Rotační enkodér
    • 20.7 Čítač s dekodérem 1-z-10 typu 744017
    • 20.8 Počítadlo k autodráze
  • 21 Posuvné registry
  • 22 Paralelní a sériová rozhraní
    • 22.1 Buzení displeje ze sedmisegmentovek
    • 22.2 Posuvný řadič SIPO 74HCT595
  • 23 Sériová komunikace
    • 23.1 Sériová sběrnice SPI
    • 23.2 Sériová sběrnice I2C
    • 23.3 Prakticky…
    • 23.4 EduShield a displej
    • 23.5 RS-232, UART, Serial…
    • 23.6 Převodník USB na sériové rozhraní
    • 23.7 1-Wire
  • 24 Paměti
    • 24.1 7489 – 64 bitů RAM
    • 24.2 Dynamická RAM
    • 24.3 ROM, PROM a další
    • 24.4 To nejlepší z obou světů
    • 24.5 Několik tipů k pamětem
    • 24.6 Jak se zapisuje do EEPROM či FLASH?
    • 24.7 Sériové paměti
  • 25 Sériová paměť prakticky
  • 26 Hodiny reálného času
  • 27 Paměťové karty
  • 28 Logický analyzátor, logická sonda
  • 29 Elektronika a svět kolem nás
    • 29.1 Ovládáme přírodu elektronikou
    • 29.2 Příroda ovládá elektroniku
  • 30 Meteostanice
    • 30.1 Výběr součástek
    • 30.2 Špinavej trik
    • 30.3 Stavíme z polotovarů
  • 31 Bezdrátový přenos dat
    • 31.1 Vysílání na 433 MHz
    • 31.2 nRF24L01+
  • 32 Procesory, počítače, mikrořadiče
    • 32.1 Mikroprocesor 8080A
    • 32.2 Přerušení
    • 32.3 Periferie
    • 32.4 Složitější periferie
    • 32.5 Jednočipový mikropočítač
    • 32.6 Atmel AVR
    • 32.7 Další mikrokontroléry
    • 32.8 Tak málo nožiček…
    • 32.9 Programování jednočipů
  • 33 Displeje
    • 33.1 Znakový displej 1602, 2004
    • 33.2 Grafický displej 12864
    • 33.3 Další displeje
    • 33.4 Bezdrátový displej k naší meteostanici
  • 34 Klávesnice
    • 34.1 Šetříme vývody
    • 34.2 Připojujeme klávesnici od PC
    • 34.3 Matice tlačítek
    • 34.4 Postavte si třeba… kalkulačku?
  • 35 Osm tlačítek na třech vodičích
    • 35.1 Multiplexior / Demultiplexor
    • 35.2 PISO a SPI
    • 35.3 Analogová cesta
    • 35.4 R-2R
  • 36 Joystick
  • 37 ESP8266 WiFi
    • 37.1 Moduly ESP8266
    • 37.2 Převodník napěťových úrovní
    • 37.3 WeMos D1 Mini, NodeMCU
    • 37.4 Bezdrátový teploměr s WiFi
    • 37.5 Instalace podpory ESP8266 do Arduino IDE
    • 37.6 WiFi Manager
    • 37.7 Klient / server?
  • 38 Low Power
    • 38.1 Solární články
  • 39 Sigfox
    • 39.1 Co je to Sigfox?
    • 39.2 Cloudový teploměr se Sigfoxem
    • 39.3 Co s daty v Sigfoxu?
  • 40 Šťastnou cestu…
  • Přílohy
    • Nástroje a weby
    • Nákupní seznam začínajícího hobby elektronika
    • EduShield
    • Nahrání firmware do EduShieldu
    • Turris Omnia pro experimenty s elektronikou
    • Karnaughova mapa
    • „Dobré rady nad zlato“ na jednom místě
Powered by GitBook
On this page

Was this helpful?

  1. 2 Postavte si blikač – teď už to snad půjde lépe

2.3 LED podrobněji

Previous2.2 Měření multimetremNext3 Hlava, koleno, zem…

Last updated 5 years ago

Was this helpful?

Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je použít LED. LED je součástka, která za určitých podmínek mění procházející elektrický proud na světlo. Nejčastější typ LED vypadá jako takový malý klobouček s dvěma vývody.

Všimněte si několika věcí:

• Jeden vývod je delší (pokud si ho nezkrátíte…).

• Uvnitř diody je větší část s takovou miniaturní mističkou (už jsem říkal, že se vám bude hodit lupa?) a menší část. Větší část má kratší vývod, menší část delší (asi aby to bylo spravedlivé).

• Na spodním okraji kloboučku je zvýrazněná hrana, a ta je v jednom místě seříznutá. Je to u té větší části s kratším vývodem.

Dioda je součástka, která má dva vývody, a protože se bavíme jako elektronici, tak si budeme pamatovat, že vývody jsou připojené k elektrodám, které se jmenují katoda (což je záporná elektroda) a anoda (to je kladná elektroda – mnemotechnická pomůcka: kladná elektroda tam má to ano, a ti, co umí rusky, vědí, že da znamená ano). Seříznutá hrana označuje katodu. Katoda je ten větší útvar uvnitř diody. Ten druhý vývod, bez seříznuté hrany a s menším útvarem, to je kladná elektroda, anoda. (Další mnemotechnická pomůcka: delší vývod si můžete zkrátit a ten ucvaknutý kousek přeložit napříč, abyste získali „+“)

Zapojte anodu na výstup číslo 6 integrovaného obvodu. Asi není dobrý nápad ji strkat přímo na místo. Dejte si ji kousek stranou, do jiné řady vývodů, a anodu propojte s vývodem 6 nějakým vodičem.

Předposlední krok: Katodu připojte přes rezistor s odporem 330 ohmů (rozpoznávání hodnot viz předchozí text) na zápornou napájecí lištu. Pamatujte si: LED vždy s rezistorem! Jinak ji spálíte.

Teď připojte zdroj k nepájivému kontaktnímu poli. Modrou – zápornou – napájecí lištu na záporný pól (budeme mu říkat zem, proč, to si řekneme později), červenou na kladný (+ 5 V). Můžete si zdroj ještě proměřit na multimetru: nastavte rozsah 20 V, černou sondu připojte na zem (tedy na zápornou, modrou lištu), červenou na + 5 V, a pokud se na displeji ukáže něco okolo 5, je to v pořádku. Pokud se ukáže záporné číslo, máte prohozené plus a mínus.

Nezapomeňte propojit horní napájecí lištu se spodní dvěma vodiči tak, jak je naznačeno na obrázku. Lišty spolu nejsou vodivě spojené, o to se musíte postarat sami.

Máte? Ještě jednou si to prosím překontrolujte podle výše uvedeného postupu a obrázku. Pro jistotu stručné shrnutí:

  1. Integrovaný obvod 74LS04 (74ALS04, 74HCT04) zasunutý tak, aby měl vývod číslo 1 vlevo dole – to znamená potisk čitelný, ne vzhůru nohama, a na levém okraji značku.

  2. Vývod 14 (vlevo nahoře) připojený na +, vývod 7 (vpravo dole) připojený na -.

  3. Spojené vývody 2 a 3 integrovaného obvodu (IO)

  4. Spojené vývody 4 a 5 IO.

  5. Mezi vývody 1 a 2 IO zapojený rezistor 10 K (před zapojením změřte!).

  6. Mezi vývody 1 a 4 IO zapojený kondenzátor 10 μF. Vývod označený bílým proužkem na vývod 4 IO, druhý na vývod 1 IO.

  7. Vývod 6 IO připojený na anodu LED (anoda = menší útvar uvnitř, delší vývod, hladký lem).

  8. Katoda LED (= větší útvar, kratší vývod, seříznutý lem) připojená na jeden vývod rezistoru 330.

  9. Druhý vývod téhož rezistoru připojený na mínus (-).

  10. Horní i dolní napájecí lišty propojené – plus na plus, mínus na mínus.

  11. Zdroj 5 V zapojený správně, nepřepólovaný.

Zapněte napájení.

Bliká?

Pokud ano, tak hurá, sláva, haleluja, zvládli jste to. Pokud ne, nastává problém, a těch může být asi tak dvacet. Od těch banálních (na něco jste zapomněli, něco nemá správný kontakt, napájení nefunguje) přes závažnější (něco jste zapojili obráceně a je potřeba to otočit – nejčastěji LED, popřípadě jste použili nefunkční součástku) po fatální (něco jste zapojili obráceně, ono to potichu shořelo a přestalo fungovat a fungovat to nezačne, ani když to otočíte zpátky). Projděte si znovu celé zapojení, všechno si překontrolujte, změřte, jestli je na vývodech 7 a 14 napájecí napětí, zkuste otočit LED (prohodit vývody), jestli ji nemáte obráceně...

Pokud jste ale při sestavování postupovali pečlivě a přesně podle návodu, mělo by vše fungovat na první dobrou, takže se můžeme za intenzivního blikání naší první elektronické konstrukce podívat, co že se tam vlastně děje a proč. Protože cílem této knihy není ukázat vám, jak se postaví blikač, ale dát vám dostatek informací k tomu, abyste si ho dokázali navrhnout a postavit sami!

Ono to bohužel není tak úplně jednoduché a k tomu, abyste opravdu pochopili, proč blikač bliká, potřebujete spoustu teorie. Možná vás zklamu, ale nečekejte, že se ono tajemné mystérium blikače dozvíte hned v následující kapitole… Ale slibuju, že se k němu dostaneme – sice až v půlce knihy, ale věřte mi: to už budete vědět, jak funguje třeba kondenzátor a jakou má funkci, takže princip blikače bude naprosto zřejmý.

3 Hlava, koleno, zem…

056-1.jpeg
056-2.jpeg
058-1.jpeg